PINK BOTANICA (RŮŽOVÁ ZAHRADA)
Pink Botanica (Růžová botanika) je kávový ovocný výluh z cascary, dračího ovoce, goji, růžového pepře, fenyklu a ibišku. Podívej se, odkud suroviny pocházejí, jaké pověsti a tradice nesou a proč k sobě v jednom šálku tak dobře patří.

„Růže je růže je růže je růže.“
– Gertrude Stein
Gertrude Stein tím chtěla říct, že věc je prostě tím, čím je, a nepotřebuje další vysvětlování. Pink Botanica žádnou růži neobsahuje, ale má její barvu a stejnou přímost. Na dně šálku nic nepředstírá: je to cascara, ovoce, jemné koření a květ ibišku. Sytá růžová a rubínová barva přijde dřív, než se napiješ, a tobě pak stačí chvíli zpomalit a vnímat.
Cascaracha qishr čaj - Pink Botanica
je botanická zahrada v šálku. Je pro dlouhé letní dny, kdy chceš mít na stole něco barevného a chladného. Šest surovin a každá tu má své místo. Pojďme se na ně podívat blíž. Je to přehled toho, co v šálku skutečně je, odkud to pochází a jaký příběh to nese.
CASCARA
Káva začíná jako třešeň. Když se sklízí, sbírají se celé plody. Zrno je uvnitř, ale slupka a dužina kolem něj jsou plod s vlastní chutí a vůní. Právě to je cascara, nedoceněné ovoce kávovníku. Naše pochází z Tanzanie, z oblasti Mbeya, z nadmořské výšky 1760 m n. m., kde třešně zrají pomalu a sbírají se ručně.
Z cascary se nápoj pil dávno předtím, než někoho napadlo pražit zrno. V Jemenu z ní vznikal qishr, který se podával hostům jako znak pohostinnosti. Chutná zemitě a ovocně, s lehkou kyselinkou a bez hořkosti pražení. Cascara je přirozeně bohatá na fenolické látky, například kyselinu chlorogenovou, které se řadí mezi antioxidanty. ⓘ
Dračí ovoce (Pitaya)
Dračí ovoce vypadá jako z pohádky: pestrá slupka s ostrými šupinami, uvnitř měkká dužina s drobnými černými semínky. Roste na popínavých kaktusech a pochází ze střední a jižní Ameriky. Dnes se pěstuje i v jihovýchodní Asii, například ve Vietnamu. Název pitahaya prý vznikl v jazycích místních obyvatel Ameriky a španělští objevitelé ho převzali. Čínská tradice pak plodu přisoudila jméno podle draka, který chrání poklad.
Chuť dračího ovoce je jemná, vodnatá a mírně sladká. Ve směsi proto nemá chuťově hlavní slovo. Přináší měkký ovocný základ a hlavně barvu. Dračí ovoce je zdrojem vlákniny a obsahuje rostlinná barviva betalainy (u červenomasých odrůd). ⓘ
GOJI
Goji, česky kustovnice čínská, je malá červená bobule z Číny, nejznámější z oblasti Ning-sia. Podle jedné pověsti žil čínský bylinkář, který se dožil mnoha staletí. Tvrdil prý, že za to může každodenní hrst těchto plodů. Je to pověst, ne fakt, ale dobře ukazuje, jak váženou surovinou goji v Číně odjakživa bylo.
V šálku přináší sladkokyselou stopu s lehce bylinným dozvukem. Dobře vyvažuje měkkost dračího ovoce. Plody goji obsahují karotenoidy, například zeaxanthin, a polysacharidy. ⓘ
IBIŠEK
Ibišek (Hibiscus sabdariffa) je rostlina, jejíž tmavě rudé kalichy se po celém světě louhují do nápojů. V Egyptě je to karkadé, v Karibiku sorrel, v Mexiku agua de jamaica. Odjakživa se pije teplý i vychlazený a právě on dodává Pink Botanica sytý rubínový odstín a svěží kyselost. Ibišek obsahuje antokyany, tedy barviva, která mu dávají sytě červenou barvu, a organické kyseliny. ⓘ
RŮŽOVÝ PEPŘ
Růžový pepř nepatří mezi pravé pepře. Jsou to drobné plody stromu Schinus, který pochází z Jižní Ameriky. Dnes se jeho zrníčka sklízejí třeba na ostrově Réunion. Chutnají lehce sladce, jemně pryskyřičně a vůbec nepálí. Je to spíš vůně než ostrost. ⓘ
FENYKL
Fenykl patří k nejstarším kulturním rostlinám Středomoří. Starořecký mýtus vypráví, že Prométheus přinesl lidem oheň z nebe ukrytý v dutém stonku fenyklu. Podle tradice dala fenyklu jméno i bitva u Marathónu, protože řecky znamená marathon právě fenykl. Plody fenyklu mají sladkou, anýzovou vůni. Jejich aroma tvoří aromatické silice, u fenyklu hlavně anetol. ⓘ
Ve směsi je koření jen nenápadný doprovod, vychází z tradice qishru. Pozná se hned po zalití vodou, ještě než se napiješ.
ČERVENÁ ŘEPA
Sušená červená řepa je ve směsi jen na doladění barvy a chuť neovlivňuje. Mírné rozdíly v barvě nálevu mezi šaržemi jsou přirozenou vlastností suroviny, ne vadou.
JAK SE TO VŠECHNO POTKÁ
Pink Botanica se louhuje jako qishr: 5–10 g směsi na 250 ml vody o teplotě 80–95 °C, 5–7 minut. Snese i druhý nálev, takže rituál klidně potrvá déle. Nech nálev vychladit a přelij ho přes led s plátkem citrusu. Konkrétní složení, nutriční hodnoty a dávkování najdeš na stránce //Pink Botanica (Růžová botanika)//.